Myslím, že už mě plno z vás někde vidělo a o mě slyšelo. Někdy to byla pravda a někdy jsem se z doslechu o sobě dozvídal fámy, které mi často připadaly tak neskutečné jako příběhy barona Prášila. A tak jsem se rozhodl, že spustím svoje vlastní stránky, na kterých budu o sobě psát, kde se lidé budou se mnou stýkat a kde mě i uvidí.
Nejdříve bych tedy dal na pravou míru základní informace o mé osobě.
Jmenuji se Robert Rosenberg a nemám žádnou uměleckou přezdívku. Je to i proto, že jsem neměl nikdy problém s tím, že bych se za to, co dělám, styděl, právě naopak. Narodil jsem se v Trutnově 6. března roku 1975. K této informaci mě nenapadá nic, co bych dodal. Jo snad jen to, že mám výuční list jako automechanik. Chodil jsem na učňák do Ústí nad Orlicí. Při dojíždění jsem se bavil tím, že jsem si v autobusu vyhlídnul holku a začal jsem ji přemlouvat. Většinou se mi to povedlo. To je snad nejhezčí, co si z toho období vybavuji. Jo a ještě mám před očima moje prázdniny, když mi bylo šestnáct. To jsem měl 57 holek za 64 dní.
Když jsem se dostal do puberty, věděl jsem, že musím odejít z domu a žít tak, jak chci já. Odjel jsem do Prahy, kde jsem se potloukal a protloukal, jak se dalo. Dokonce jsem nějakou dobu bydlel v kanálu s bezdomovcema. Bylo to docela drsný období. Ale naučil jsem se tenkrát mnoho důležitých věcí. Poznal jsem hlavně to, že se na tomhle světě musím spoléhat jen sám na sebe. Nakonec jsem se dostal do krizového centra pro mládež na Proseku. To mi pomohlo postavit se na vlastní nohy. Tam jsem na nástěnce našel, že MC Donalds hledá lidi. A tak jsem šest měsíců makal jak šroub, a dokonce mě vyhlásili dvakrát zaměstnancem měsíce. Posléze jsem dostal kontakt a začal jsem tancovat v klubu Radost FX. Hodně mě to bavilo a Radost byla prvním klubem v Praze, ve kterém se hrála elektronická hudba a všechno to moderní a nové se scházelo právě tam. Při jedné své produkci jsem se setkal s fotografem Robertem Vanem, který mě požádal, jestli bych mu nepózoval. Já osobně obdivovatel mužských těl nejsem, ale Robert Vano je velmi zajímavý člověk a jeho práce snad ještě víc, takže jsem s jeho nabídkou souhlasil. Psal se rok 1993 a nějak se vyskytla možnost zúčastnit se konkurzu na natáčení pornofilmu. Jako kluk, abych se v téhle branži prosadil, nebo spíš, abych se vůbec mohl castingu zúčastnit, musel jsem s sebou přivést dívku. No jediného, koho jsem sehnal, byla moje holka, a scéna byla já, cizí herec a ona. Nakonec herec odpadnul a produkce viděla, že jim přišel kluk, který má úspěšnou porno dráhu před sebou. Musím ještě zdůraznit jednu skutečnost. Byla doba, kdy žádná Viagra ještě neexistovala, takže herců s erekcí bylo jak šafránu a měli cenu zlata.




taky si sem mohla dat nejaky ,,TY" fotky ... NE DĚLAÁM SI SRANDU - NEBER ME VÁŽNE xDxDxD